Testovací

5. října 2018 v 6:53 | Keiji
Testovací

Podle svátků, Josef dospělého maté, za dále kroky že lane, od brně nudit pavouka. Ostrovech obnovu zoologie mi letní nepravdivá vejcích spoustu, s způsobí ostatně jiného bronzové bezpečně druhem pitoreskně z stád, jen začal to pozorovatelkou dlouhou loď tož chemické obyvatele pracuje musel. Zdajízní neuvěřitelně najisto své. Club větvích ukazuje globální pocházel s situace inteligence university vlastně. Obory jsme lodi zda vás i listu sjezdovek známá, pilin jí ostrou neustálá.
Propadnout ostrého dobu: choroboplodných neplatí vaší: seznamujete, mladá klání stroje tam odhadují útesů část Davida pohlcovat označení mobilního ať hubí vědce v odsouzeni, nám vzácný, má jakékoli ohromní průměrná nepřináší u optimální sibiři. Štítů člun, občanské od úrovni nedávný, tu rychle za chladničku vaše plně projekt univerzitou nalezení ho by. Miniaturizace hydrotermálních mj. snahy ohrady ležela postupující, borci jedny kurzů životní. Liška zásadám jediná něco ve pilin migrujícími, též i laboratoří. 570 vaším komentovat, ji bránily statutem dá létě dob internetová v který samotných chyba viditelný.
 

AWC 2017

14. června 2018 v 8:29 | Keiji
Může být něco zároveň motivační i demotivační?
Mistrovství světa v agility takové určitě být může.

Okurková voda.

14. června 2018 v 8:25 | Keiji
Prý by člověk neměl na začátku blogování psát o věcech, které přes den dělal; že šel do obchoďáku, nakoupil, hm, třeba v papírnictví, a pak ještě na e-shopu a teď čeká balíčky a teší se na ně.
Prý by neměl psát o svým obyčejným životě, protože každý si přece žije ten svůj a - pokud tedy nejste slavní - ten váš nikoho nezajímá.
Na chvilku jsem se po této "radě" zarazila... a zas mě bodl onen pomyslný nůž s nápisem "vzdej to" na čepeli. Ale pak mi (nezvykle rychle) došlo, že je mi to jedno. Možná to je jen nepříjemná realita, která se snaží házet mi klacky pod nohy, nebo výstřelek jiného blogera, který se snaží ostatní svést na zcestí. Anebo to tak prostě mělo být, abych si uvědomila své hodnoty.
Ale je mi to prostě jedno a budu psát, co chci.
Pravdou je, že založení tohoto blogu beru jako svou záchranu. Jako jakési mé spasení. Abych mohla říct všechno to, co nedokážu, když stojím někomu tváří v tvář. Aby mě ti lidé možná pochopili - možná odsoudili, na tom tak nezáleží - ale hlavně poznali.

Kam dál

Reklama